Farní tábor

Farní tábor 2018 - Potštát

Plakátek

>> Přihláška <<

Tým vedoucích 2018

Táboroví vedoucí
 

Jak bylo na táboře v "letech minulých''

Tábor 2016 (Frýdlant nad Ostravicí)

Letošní téma tábora bylo MILOSRDENSTVÍ "v akci". Když jsme přijeli na naši základnu do Frýdlantu nad Ostravicí, čekal tam na nás člověk z budoucnosti jménem FU. On nám řekl, že se v budoucnosti vyskytla nemoc ANTIHUMANIÓZA, což je nemoc, při které se lidé spolu přestávají bavit. A poprosil nás o pomoc. My jsme seouhlasili, že mu ukážeme jak různí lidé nebo organizace pomáhají druhým. První den jsme mu představili ANEŽKU ČESKOU, která pomáhala chudým. Další den zase SIRA NICHOLASE WINTONA, který nám pomohl utéct před jistou smrtí během 2. světové války. Potom to byl UNICEF, tam jsme stavěli školy. Ve čtvrtek PAPEŽ FRANTIŠEK odříkal vyznání víry a pak následovala společná mše s otcem Kamilem. Pro další den jsme se stali členy ČERVENÉHO KŘÍŽE. Ale "naneštěstí" všichni zranění (vedoucí) "umřeli", i přes naše snažení. Ani jsme se nenadáli a už tady byla sobota, kde FU poznal posledního milosrdného člověka v tomto týdnu, a to MATKU TEREZU. Večer byly vyhlášeny výsledky našeho úsilí. Tábor byl fajn a těšíme se na další, který bude už z pohledu vedoucího.

Autorky článku: Sára Šmýrová a Blanka Vodvářková

Foto z tábora najdete ve fotogalerii.

Tábor 2015 (Vendryně)

Dne 12.7 jsme se vydali na záchrannou misi na ostrov ZEB´UTARVAN, abychom zachránili 240 lidí od nebezpečných kanibalů. Po dlouhém letu na ostrov nás přivítal šaman a pomocí her jsme se rozdělili do pěti týmů. Naše zavazadla odplavila voda, jen pár jich zůstalo, proto jsme je museli jít další den hledat. Předtím byla snídaně, a protože nebylo jídlo, museli jsme si ho ulovit. Dalším úkolem bylo získat prapamátku od domorodců, kteří na ostrově žili, ale nebylo to zadarmo. Museli jsme připravit desetiminutovou scénku na téma, které nám domorodci zadali. Pak přišel na řadu lov večeře. Další den jsme museli dostat vlajky svých týmů do ohrady šelmy. Sbírali jsme zlato a předvedli jsme, co v nás je. Ve středu ráno nás čekal strašlivý dopis. Lidojedi odnesli našeho šamana, bez kterého jsme na ostrově nemohli nic dělat. Proto jsme se ho vydali hledat. Po cestě nás čekaly úkoly - složit básničku, rozvázat šamanovi myšlenky a poskládat šifru. Nakonec jsme šamana našli, ale kanibalové ho zasáhli jedovatým šípem. Vyšli jsme tedy na cestu, na jejímž konci byl lék. Ve čtvrtek jsme bojovali se zákeřnými yorkmuty a ve dvojicích chodili na dřevěných lyžích. Odpoledne byla mše. Večer nám dal šaman za svou záchranu pár ostrovních pochoutek v netradiční aukci jídla, získat jsme mohli bahno, kopřivy ale i tortilly. Potom jsme opékali. Další den se na ostrově vyskytla infekce, proti které jsme museli bojovat. Odpoledne byla vodní bitva a trénink na závěrečnou hru. V noci nás ven vylákaly sirény. My jsme se nedali a zvítězili nad nimi. V sobotu byla závěrečná hra, při které jsme zachránili zajatce kanibalů. Opět to nebylo bez překážek. Museli jsme odbornými pojmy popsat přísloví, najít věc, která spojuje názvy a spoustu obtížných věcí. Nakonec jsme bojovali tváří v tvář s kanibaly. Poměřovali jsme si své síly. Za výhru jsme dostali diamanty, za které jsme potom vykoupili zajatce. Záchranná mise na ostrově ZEB´UTARVAN se tedy povedla. Jídlo bylo skvělé a už se těšíme na další tábor.

Autorky článku: Sára Šmýrová, Blanka Vodvářková a Barbora Kneblová

Foto z tábora najdete ve fotogalerii.

Tábor 2014 (Spálov)

V neděli byl příjezd na Spálovskou faru, tam jsme se ubytovali a čekalo nás hodně stanovišť, kde se plnily různé úkoly, podle kterých se rozdělovalo do týmů. Následovala krátká a vtipná scénka, ve které se všichni dozvěděli, co se na táboře bude dít. Tématem táboru byl Divoký Západ. V deset hodin nás vyhnali do postele. Další den byla hra, která měla název poznávání vesnice. Dostali jsme 4 papíry, na kterých byly obrázky s různými místy ve vesnici. Týmy obrázky hledaly a zapisovaly, kde jsou. Potom všichni přišli na faru, kde byl vynikající oběd. Odpoledne byla hra v lese. Stavěly se tam koleje, na kterých jezdily vláčky. Vláčky byly udělané z přírodnin. Večer jsme zbavovali město od zlodějů. Další den jsme šli na výlet na Ranč u kulhavé sovy. Ve středu byla mše, táborák a noční hra. Ta spočívala v tom, že duše zuřivého Chálího ukradly týmům vlajky, které týmy musely získat zpět. Další den byl plný dobrých her. V pátek jsme měnili peníze s ostatními týmy. Potom všichni investovali své peníze do podniků převlečených vedoucích. V pátek večer bylo casino, které si všichni užili. Předposlední den byla namáhavá závěrečná hra, ve které jsme pěstovali rostlinky, obkreslovali podkovy, sbírali valounky a vozili vedoucí na kruhu v nádrži. Tábor se nám líbil, skvěle se tam vařilo. Bylo tam dokonalé prostředí a těšíme na příští.

Autorky článku: Sára Šmýrová a Blanka Vodvářková

Foto z tábora najdete ve fotogalerii nebo zde.

Děti na tomto táboře, který se nesl ve westernovém stylu, složily básničky:

Westernové městečko

Westernové městečko
to je naše místečko.
Bojujeme velmi rádi,
ale jsme velcí kamarádi.
Lovíme bizony, hážeme lasem
a jdeme právě sem.
Stavěli jsme mašinku
a pojedeme na linku,
jela jenom vteřinku.
Poznali jsme Middle City,
poznáš ho i ty.
(žlutý tým z West city)

Western

 Koně jezdí ve westernu,
skákají tam přes poleno.
Můžou si tam jíst a pít,
ale vůbec nemluvit.
Lidé si tam jí a pijou,
ale nikdy nezabijou.
Když tam jezdí Indiáni,
střílejí tam velké rány.
Když tam přijde pionýr,
musí tam být jenom mír.
Ve westernu je fakt dobře,
kdo tam chodí, je mu dobře.
(zelený tým ze South city)

Divoký západ

Když já šel přes divoký západ,
dostal jsem já nějaký nápad.
Budem si hrát na kovboje,
hnedka řeknu: „Jdem do boje!“
Indiáni už se bojte!
Radši rychle utíkejte!
Červení maj dobré zbraně,
a tak honem pojďme na ně!
Pak je tu modrá, žlutá, zelená
na ty se smysl dívat nemá.
Všechny týmy porazíme
a nikoho nešetříme.
(červený tým z North city)

Indiáni

Kovboj sedí na koni,
Indián ho prohání.
Kovboj křičí,
Indián ho ničí.
Kůň padl,
kovboj spadl.
Zbraň, puška, opasek,
dost zbytečných otázek.
Indián se za strom schovává,
kůň mu stále pomáhá.
Luky, šípy létají,
Indiáni vyhrají.
(modrý tým z East city)

Tábor 2013 (Blahutovice)

Přestože na něj jezdím už několik let, letošní pro mě byl tak trochu premiéra. Poprvé jsem se na realizaci představila v roli instruktora a musím říct, že to byla příjemná změna. Podílela jsem se na realizaci tábora a mohla jsem posuzovat podle toho co mě minulý rok nebavilo.

Když do Blahutovic, kde letošní tábor probíhal, přijely děti, čekalo je velké překvapení. Ve své kosmické lodi přiletěl mimozemšťan a měl smutnou zprávu. Na jeho planetě vypukl virus a oni nemají lék. Ve starých kronikách se dočetl, že se u nich tato nemoc neobjevila poprvé a tehdy se našel lék na Zemi. Jenže to už bylo dávno a kronice chybí strany, takže mimozemšťan neví, ve které civilizaci se lék nachází. A my jsme se mu, jako slušně vychovaní lidé, rozhodli pomoct.

Tím začalo naše velké putování a poznávání dávno ztracených civilizací. Pomocí získaných přenášedel jsme cestovali z jedné do druhé. Z říše Keltů do Číny, z Číny do Mayské říše a z Mayské říše do Egypta. Tam jsme se v noci vydali do nitra pyramidy, abychom získali poslední přenášedlo. Ráno jsme se probudili v prostoru mezi časovými pásmy a tam získali lék.

Mylsím, že to děti bavilo. I já jsem byla nadšená. Uvidíme, kolik dětí pojede znova, jaké budeme mít téma, a kde vůbec tábor bude probíhat. Ale ať je to jak chce, určitě si to zase všichni užijeme...

Autorka článku: Šárka Vodvářková

Foto z tábora najdete ve fotogalerii nebo zde.

Tábor 2012 (Rychaltice)

Když jsme dorazili do volnočasového centra v Rychalticích, čekalo nás slunečné odpoledne u různých disciplín. Skončilo to hromadným poléváním vodou z kádě, takže na nikom nezůstalo suché místo. Večer jsme byli rozděleni do týmů s tím, že máme králi Karlu V. pomoct vybudovat nové království. Čekal nás celý týden s tématem STŘEDOVĚK.              

Úterní den byl plný vyrábění. Dopolední stavění papírových drah pro pingpongové míčky vystřídaly odpolední workshopy. Mohli jsme vyrábět svíčky, malovat s paní Kumalovou nebo vyřezávat s panem Kopřivou.

Ve středu jsme se vydali po stopách tajemné síly, která nám ničí stavby. Našim cílem bylo najít poustevníka, který nám to prozradí. Byla to velmi namáhavá tůra po lesích kolem Hukvald.
Navíc bylo pořádné horko. Všichni jsme byli rádi, když jsme se konečně mohli zachumlat do spacáků.

Dopoledne jsme strávili s bojovkou. Na vrcholku kopečka byla krabička s víčky a našim úkolem bylo je snést dolů na stanoviště. Že byl ten kopec plný ostružiní a že nás chytali škodiči, aby nám víčka vzali, bylo vedlejší. Na večer jsme se se spacáky vydali do lesa. Udělali jsme si mši, opekli jsme si špízy a pak nás čekala taková týmová stezka odvahy. Cílem této malé výpravičky bylo zničit vejce draků, kteří nám ničili stavby. Když se stezka ukončila, ti odvážnější mohli přespat v lese. A já můžu hrdě prohlásit, že jsem patřila k těm statečnějším.

Celý den jsme chodili po stanovištích. Přenášeli jsme vodu, luštili jsme rébusy nebo přelézali lana. Dokonce jsme z bahna vybírali korálky, což v některých týmech vedlo k tomu, že neměli od bahna jen ruce, ale i vlasy a oblečení.

Pátek-poslední den her. Po týmech jsme šli na Hukvaldy a po cestě plnili nejrůznější úkoly. Rozmotávali jsme provazy, přenášeli míčky nebo hádali hádanky. A večer při opékání nás čekalo vyhodnocení celého tábora.

Ten týden jsem si moc užila. Pršelo až poslední den, jinak bylo pořád teplo. Sice jsem si přivezla pár odřenin, ale to k tomu patří. Příští rok už můžu jet jako instruktor, tak doufám, že si to užiju nejen já ale i všichni ostatní. Moc se na to těším.

Autorka článku: Šárka Vodvářková

Foto z tábora najdete ve fotogalerii.